Jdi na obsah Jdi na menu
 


<bgsound src="/file/44/king-of-the-road.wav" loop="infinite">

Masarykova chata KČT NA ŠERLICHU

5. 4. 2008

     Zpřístupnění samotného hřebene Orlických hor turistickou chatou, navíc postavenou českým turistickým spolkem bylo cílem snah velkého propagátora turistiky na Rychnovsku  JUDr. Jindřicha ze Štemberku již před první světovou válkou. Realizace těchto snah však čekala až na obnovení samostatnosti státnosti 1918. V únoru 1919 vydal hradecký odbor klubu turistů leták vyzývající všechny přátele turistiky k celonárodní sbírce ve prospěch postavení chaty. V dubnu 1919 byl vybrán pozemek těsně pod vrcholem Šerlichu ve výšce 1019 m. Současně se ustálil názor na vzhled budoucí chaty. Měla být dřevěná, roubená, na vysoké kamenné podezdívce. Roku 1920 sjezd Orlické župy v Potštejně přiřkl výkonné zajišťování stavby hradeckému odboru a současně delegáti sjezdu vybrali projekt chaty, vypracovaný brněnským architektem B. Fuchsem. Ten navrhl budovu do podoby připomínající velký stan s nízkými vertikálními stěnami a výrazně strmou vysokou střechou. Šindel tvořící původní krytinu střechy byl později nahrazen plechem. Celá tato část budovy je dřevěná a stojí na nízkém masivním kamenném základě, prodlouženém na jižní straně ve vyhlídkovou terasu. Vzhled chaty zůstal v podstatě beze změn až do dnešních dnů, což lze rovněž říci i o interiéru chaty, kde se výtvarná díla uplatnila jen ve velké jídelně. Na centrální dřevěný sloup sochař Josef Kubíček z podorlické Slatiny vytvořil plastiku zobrazující syntézu turistiky s životem. Zásluhy hradeckého odboru o postavení chaty symbolizuje na plastice část městského hradeckého znaku, písmeno G. Po shromáždění minimální částky dvě stě tisíc korun mohl být 14. září 1924 slavnostně položen základní kámen chaty. Díky finanční pomoci mecenášů, mezi kterými měl rozhodující a největší podíl hradecký průmyslník J. V. B. Pilnáček, postupovala stavba rychle kupředu, takže mohla být již za rok, 27. září 1925, protektorstvím Aloise Jiráska slavnostně otevřena.

      Vzhled chaty doplnil roku 1935 kamenný pylon s bustou Tomáše Garika Masaryka,  zhotovenou sochařem Kubíčkem. Poslední úpravou, která se však týkala pouze okolí chaty, bylo zprovoznění silnice k chatě (v roce l935) a v sedmdesátých letech dvacátého století její protažení až do Orlického Záhoří.

          Historický vývoj státu se odrazil nejen ve vlastnických poměrech chaty - od podzimu 1938 do jara 1945 patřila německé armádě; do roku 1949  opět KČT, poté až do roku 1990 ČSTV a po obnovení činnosti KČT opět hradeckému odboru KČT. Historie republiky se odrazila i v názvu chaty a osudu busty Tomáše Garika Masaryka. Za nacistické okupace byla nazvána Sudetenbäude, do začátku padesátých let byla opět Masarykovou chatou, aby se pak do roku 1990 jmenovala Turistická chata na Šerlichu. Původní jméno se chatě navrátilo v roce 1990. Stejně jako jméno chaty měnila své místo i busta TGM, která se celkem čtyřikrát slavnostně odhalovala (v roce l935  při svém postavení, v roce 1949 po novém odlití z původní formy, v roce 1968 a v roce l990).

Vytisknout

 

Náhledy fotografií ze složky Masarykova chata na ŠERLICHU

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář